Kam vedou mé kroky

16. března 2017 v 19:09 | Cookie |  Atd.
Dlouhá cesta před tebou
Rozhodni se najednou
Kam tvé kroky povedou?

Nemůžeš se vrátit zpět
Otočíš se, vidíš zeď
Podívej se radši vpřed

Osud nebo náhoda?
Cesta velká záhada
Čas nedělá kompromisy
Musíš splnit tuto misy

Vlevo louže
Vpravo bláto
Vzadu nic
A vpředu zlato

Krokem který uděláš
Činu velkou sílu dáš
Rozmysli se než to vzdáš
Vždyť ty na to přece máš
 

Tipy na filmy (tři filmy)

8. dubna 2016 v 21:21 | Cookie |  Filmy&Seriály
Nevím, jestli jsem do rubriky Filmy a seriály vůbec někdy něco přidala, ale kdyby ne tak ji aspoň konečně využiju.:D Já sama jsem docela dostkrát hledala něco jako "top filmy", "na co se podívat" atd. a tak jsem si říkala, že by bylo fajn napsat na toto téma článek. Do komentářů můžete napsat jaký je váš oblíbený film a jestli jste některý z těchto filmů viděli.:)

Tohle je válka - This means war

Naprosto úžasný film! Pořád se tam něco děje takže se určitě nebudete nudit. Já sama jsem se u tohoto filmu dost nasmála. Nechybí tam romantické a akční scény, hezcí herci :D a ani napětí jak to nakonec vlastně skončí. Já jsem v závěru i brečela.:D Přišlo mi, jako bych to prožívala s hlavní hrdinkou, protože ani já jsem se nemohla rozhodnout, jestli mám radši Tucka nebo Fostera.

Štěstí, náhoda nebo osud

28. února 2016 v 12:05 | Cookie

"Osud míchá karty, my hrajeme."

Milí čtenáři tohoto blogu (pokud teda ještě někdo takový existuje :D), už je to skoro rok, co jsme s mojí mamkou spletli divadlo a tak nějak zázračně nám to prošlo. Teď si asi říkáte proč tohle píšu? Zaprvé si potřebuju procvičit psaní všema deseti a zadruhé mi to přišlo jako zajímavý námět pro článek. Začnu od začátku...

Je asi docela nepodstatné říkat proč jsme do toho divadla vlastně šli takže tuhle část příběhu přeskočíme. Původně jsme měli jít na činohru, konkrétně na Othella. Ano, původně. Přišli jsme do Národního divadla, sundali jsme si kabáty a usadili se na naše místa. Je třeba podotknout, že divadlo bylo nacpané k prasknutí. Jinými slovy jste tam stěží našli volné místo. Po chvíli čekání se na scéně objevil vodník. V tu chvíli jsem si pomyslela něco jako "wtf"? Mamka zamumlala něco v tom smyslu že to vypadá na balet. Jenže pak ten vodník začal zpívat. Ne, nebyl to žádný muzikál, ale opera. A to už jsme vytahovali lístky, protože nám došlo, že je asi něco špatně. A co bylo napsáno na lístcích? Stavovské divadlo. Ne Národní ale Stavovské. Potom mi začalo docházet jak velké jsme měli štěstí. Jediná volná místa v celém divadle a my shodou náhod máme úplně stejná jenom ve Stavovském. Navíc si vůbec nikdo nevšiml, že bysme tam neměli být. Buď to všechno byla jenom velká shoda náhod nebo